Slovenská veřejná správa má k dispozici podobný objem zdrojů jako jiné, srovnatelné země, ale problémem je neustálé vytváření nových výdajových politik, které jsou plošné, a proto velmi nákladné. Adresná pomoc odkázaným domácnostem lze financovat z rezerv, které jsou na výdajové straně rozpočtu veřejné správy, upozornil analytik Institutu ekonomických a společenských analýz (INESS) Radovan Ďurana.
„Současné balíčkové turbulence přinesly tvrzení ministra financí o nemožnosti sestavit rozpočet veřejných financí bez vyšších a nových daní. Takové tvrzení považujeme za mýtus, který financmistři oprašují poměrně často. Zaměňují si přitom slovíčko nelze se slovíčkem nechceme,“ uvedl Ďura.
Analytik připomněl, že podle prognózy Evropské komise dosáhnou v roce 2023 příjmů státu 40,7 % hrubého domácího produktu (HDP), což je více než v České republice (39,8 %) či Polsku (38,6 %). Jen v Maďarsku budou mírně vyšší, a to 41,4 % HDP. Slovensko má zároveň nejvyšší daňově-odvodové zatížení mzdy, jakož i nejvyšší sazbu firemní daně ve střední a východní Evropě.
Objem firemních daní dosahuje podle Ďuranu tří procent HDP, což je více než průměr EU a výrazně více než v Polsku a Maďarsku. Velké rozdíly jsou mezi zeměmi v přístupu ke zdanění, co se týká nepřímých daní. Ty u nás představují 35 % daňových výnosů, zatímco v Polsku je to 40 %, v Česku 32 % a v Maďarsku 50 %. Výrazně nižší podíl daňových výnosů z nepřímých daní je v Německu, kde dosahuje 26 %.
Ekonom na základě těchto údajů tvrdí, že sestavit rozpočet není problém. Problém je podle něj zastavit nekontrolovaný růst výdajů. „Ještě v roce 2019 dosahovaly výdaje 40 miliard eur, v roce 2022 to už je 49 miliard eur. I bez vyšších daní má dnes vláda k dispozici o devět miliard eur více, než před pandemií,“ vyčíslil Ďurana.
Upozornil, že vláda neprovedla systematický a personální audit kapitol státního rozpočtu, který je předpokladem dlouhodobých úspor v jejích výdajích. Výdaje, včetně rodinné politiky, měly být revidovány tak, aby se zvýšila jejich adresnost a efektivnost. Také není jasné, zda tyto výdaje splnily cíle, které od nich politici při jejich zavádění očekávali. „Navržený sociální balíček v tomto přístupu pokračuje. Je finančně nákladný, a tím vytlačuje potřebné reformy výdajů v oblasti hmotné nouze,“ dodal analytik.
Protiinflační balíček pomoci rodinám kritizovala i Rada pro rozpočtovou odpovědnost (RRZ). Ta mimo jiné upozornila i na vliv navrhované legislativy na rozpočet samospráv, které by měly podle odhadu přijít o přibližně půl miliardy eur na podílových daních.
Člen RRZ Juraj Kotian upozornil, že obce mohou zareagovat zvýšením daní nebo krácením výdajů. Tím se dynamické vlivy, prezentované jako další zdroj financování prorodinného balíčku, proporčně sníží.
Pokud mělo být snížení příjmů i krokem ke zvýšení tlaku na efektivitu samospráv, tento krok by měl být podle Kotiana doprovázen řádným přehodnocováním činností samospráv. Náhlé snížení zdrojů na financování výdajů bez jakéhokoli hlubšího principu není podle něj možné považovat za reformu, ale spíše za „nerealistické přání“, že samosprávy mohou a umí rychle reformovat samy sebe.
Tip redakce: Baví Vás zajímavé čtení? Aktuality, zajímavosti a mnoho dalšího naleznete na webu primainspirace v kategorii nezařazené.
